Antonio Vivaldi: Juditha Triumphans Devicta Holofernis Barbarie
Oratorium na text Giacoma Cassettiho z roku 1716 pro 5 sólistek, orchestr a sbor
Každý ročník festivalu přináší dílo ve vlastní produkci. Letos představí hvězdně obsazenou operu pro sólové ženské hlasy, ženský sbor a orchestr. Toto duchovní oratorium na text Giacoma Cassettiho najdeme v katalogu Vivaldiho skladeb pod číslem 644 a je to jediné ze čtyř Vivaldiho oratorií, které se uchovalo do dnešních dní. A. Vivaldi jej dokončil roku 1716 v Benátkách.
Vyberte si ze tří termínů:
A. Vivaldi: Juditha Triumphans- premiéra
Toto duchovní oratorium pro sólové ženské hlasy, ženský sbor a orchestr najdeme v katalogu Vivaldiho skladeb pod číslem 644. Jedná se o jediné ze čtyř Vivaldiho oratorií, které se uchovalo do dnešních dní. Vivaldi ho dokončil roku 1716 v Benátkách. Bylo to v době, kdy působil v dívčím sirotčinci Ospedale della Pieta a usuzuje se, že zdejší schovanky zpívaly nejen všechny hlavní role, ale zpívaly i ve sboru a hrály v orchestru.
A. Vivaldi: Juditha Triumphans – repríza
Toto duchovní oratorium pro sólové ženské hlasy, ženský sbor a orchestr najdeme v katalogu Vivaldiho skladeb pod číslem 644. Jedná se o jediné ze čtyř Vivaldiho oratorií, které se uchovalo do dnešních dní. Vivaldi ho dokončil roku 1716 v Benátkách. Bylo to v době, kdy působil v dívčím sirotčinci Ospedale della Pieta a usuzuje se, že zdejší schovanky zpívaly nejen všechny hlavní role, ale zpívaly i ve sboru a hrály v orchestru.
A. Vivaldi: Juditha Triumphans – derniéra
Toto duchovní oratorium pro sólové ženské hlasy, ženský sbor a orchestr najdeme v katalogu Vivaldiho skladeb pod číslem 644. Jedná se o jediné ze čtyř Vivaldiho oratorií, které se uchovalo do dnešních dní. Vivaldi ho dokončil roku 1716 v Benátkách. Bylo to v době, kdy působil v dívčím sirotčinci Ospedale della Pieta a usuzuje se, že zdejší schovanky zpívaly nejen všechny hlavní role, ale zpívaly i ve sboru a hrály v orchestru.
Slovo režiséra:
„Pro mé vnímání díla je klíčové snažit se porozumět vnitřnímu světu hlavní hrdinky, která v úvodu oratoria přijde o muže a v jeho finále brutálně zavraždí vojevůdce nepřátelské armády. Je zde nejen její vědomí Božího vedení, ale i neskutečná krutost, které jakoby zde kráčely ruku v ruce.
A je zde tematizována významná společenská otázka, zda lze ospravedlnit krveprolití, jež má vést k míru.“
Tomáš Ondřej Pilař, režisér opery
